Pátek, 24. Květen. 2013

Petr Stančík: Hledejte v trezoru švýcarské banky

fakt dobrej spisovatel

Petr Stančík

Nedávno jsme představili projekt integrované one-to-one kampaně, kterou Proximity Prague připravila pro české zastoupení automobilky BMW. Její klíčovou součástí je personalizovaná kniha nazvaná 7 000 000 000 litrů, ve které vystupuje vedle nového BMW řady 7 samotný příjemce. Autorem je uznávaný český spisovatel Petr Stančík, který nám v následujícím – značně netradičním – rozhovoru prozradil několik pikantních detailů ke vzniku knihy…

Proximity Prague: Jaký je váš vztah k automobilům?
Petr Stančík: Veskrze rozporný. Miluji vozy, ve kterých sedím. Ty ostatní nesnáším, zejména smrdí-li mi pod nos. To je jedno hledisko. Také zbožňuji automobily luxusní, silné a sportovní, zatímco těmi lidovými, chabými, zkrátka vycmrdlými opovrhuji. Sám jeden automobil vlastním, na rozdíl od řidičského průkazu.

Jak jste se dostal k nápadu na knihu 7 miliard litrů?
Ukradl jsem ho jistému talentovanému, leč chudému mladému spisovateli, pak jsem ho zavraždil a jeho tělo zakopal na pole poblíže Malína, kde se o něj popralo hejno hladových křenů. Ne, dělám si legraci. Vymyslel jsem ho.

Vybíral jste z více nápadů? Jaké to byly?
Do finále se dostaly dvě synopse: ústředním motivem první byl atentát na Prahu – vyhození Štěchovické přehrady do povětří, u druhé to byla farma na pěstování nosorožců pro výrobu prášku z nosorožích rohů, oblíbeného to čínského afrodisiaka. Ony jim totiž ty rohy dorůstají. První možnost si vybral klient a myslím, že udělal dobře. Ovšem ani ten druhý námět nepřijde nazmar, plánuji jej ztvárnit pro veřejnost jako thriller, který se stane světovým bestsellerem.

Byl tvůrčí proces odlišný od nekomerčního projektu?
Ano, byl ve všech ohledech mnohem intenzivnější. Vzhledem k požadavkům klienta jsem musel celou knihu napsat během čtrnácti dnů, zatímco svůj (zatím) poslední nezávislý román píši už tři roky a stále ho ne a ne dokončit.

Měl jste příběh celý rozmyšlený předem, nebo vznikal během tvorby?
Na začátku byla kostra děje, kterou jsem postupně obaloval masem vedlejších motivů a nakonec oživil krví metafor, hlášek a zábavných přirovnání. To je moje obvyklá umělecká metoda.

Co vás při psaní ovlivnilo (např. inspirovalo ke změně děje)?
Děj se nijak zásadně nezměnil. Na několika místech jsem přihlédnul k dobrým radám a připomínkám kolegů z agentury Proximity Prague, zejména kreativního ředitele Pavla Staňka či Kristiána Hlouška (head of planning). Jsem rád, když při práci dostávám užitečnou zpětnou vazbu, to jest takovou, jež mě inspiruje k novým nápadům. Co naopak nesnáším, jsou frfňalové a roz…ávači, kteří dovedou být jen negativní. Říkat na všechno „ne“ se naučí i průměrně inteligentní šimpanz, to není žádné umění.

Kdy a kde se vám píše nejlépe?
V noci, vleže na břiše, nahý na ovčí kůži. Na dosah ruky leží sklenice s jiskrným vínem. Pokud je horko, krásná rusovláska čeká na můj pokyn, aby se vysprchovala ledovou vodou a ochladila mne svým mladým tělem. Jestliže je zima, krásná rusovláska čeká na můj pokyn, aby vypila horký grog a zahřála mne svým mladým tělem. Přiznávám, že něco z toho jsou pouze představy. Snad právě proto jsem svá nejlepší díla ještě nenapsal.

Existuje nějaký alternativní konec knihy?
Ne, jakmile začnu psát, mám celý děj rozvržený od začátku až do konce. Ale
v tomto případě jsem na radu kolegů připsal závěrečnou scénu, kdy se hlavní záporný hrdina poté, co klesnul do posledního pražského močálu, znovu objeví na scéně a hlavní kladný hrdina jej musí zlikvidovat podruhé.

Do jaké míry do knihy zasahoval zadavatel?
Minimálně, hlavně opravoval a doplňoval technické detaily vozu BMW řady 7, kvůli kterému vlastně celá kniha vznikla. Všechny připomínky byly k věci a aniž bych chtěl někomu podlézat, těším se na další spolupráci.

Existovala nějaká předloha pro Leather, jednu ze zajímavých a klíčových postav?
Leather je uměleckou kompilací dvou žen; jedné skutečné a druhé ze snu. Lituji, více vám zatím nemohu prozradit, veškeré podrobnosti však naleznete v obálce, bezpečně uložené v trezoru jisté švýcarské banky, která bude rozpečetěna padesát let po mé smrti. Takže to chce jen trochu trpělivosti.

S jakou postavou z knihy byste se chtěl setkat v reálu?
S ústřední kladnou hrdinkou, bývalou nadpraporčicí, nyní podporučicí Hebkou. Jen si to představte: výslechová místnost ponořená do tmy, v měsíčním svitu se lesknou odemčená pouta, z dálky zní tlukot slavíka a vězňové, bušící lžícemi do ešusů…

Jaké jsou vaše další spisovatelské plány?
V artovém nakladatelství Meander mi právě vyšla knížka s názvem Mrkev ho vcucla pod zem. Je to interaktivní dětský horor s krásnými obrázky Jiřího Stacha, doporučuji. Vedle toho dopisuji svůj román pro dospělé. Jmenuje se Mlýn na mumie, jeho děj se točí kolem pátrání po teologickém sériovém vrahovi na pozadí Prusko-rakouské války v roce 1866 a doufám, že vyjde na podzim v nakladatelství Druhé město.

Děkujeme za rozhovor.
Jaképak děkujeme? Můj literární agent vám pošle účet.

  • Share/Bookmark
NAPSAL Proximity Prague V 08:06