Pondělí, 25. Listopad. 2013

Proč programátoři pracují v noci?

Oblíbená fráze říká, že programátoři jsou stroje, které mění kofein ve zdrojový kód.

A opravdu, zeptejte se náhodného programátora, kdy se mu pracuje nejlépe, a nejspíše vám odpoví, že hodně pozdě v noci. Někteří dříve, někteří později. Někteří vstávají už ve 4 ráno a snaží se pracovat před tím, než začne každodenní frmol, jiní jdou naopak spát až ve 4 ráno.

Tyto manévry dělají kvůli tomu, aby se vyhnuli rozptýlení. Ale vždyť by se daly jednoduše zamknout dveře. Co je tak super na práci v noci? Napadají mě tři důvody: rozvrh kreativců, ospalý mozek a zářící obrazovka.

Rozvrh kreativců

Paul Graham v roce 2009 napsal o rozvrhu kreativců v roce 2009, že jsou jakési dva typy časových rozvrhů. Tradiční rozvrh vedoucího, kde den je rozdělen do hodinových úseků práce a minutových (maximálně hodinových) úseků vyrušování. A oproti tomu existuje něco, co Paul nazývá rozvrh kreativců – časový rozvrh těch z nás, kteří něco vytváří. Práce na velkých abstraktních systémech vyžaduje pojetí celého úkolu do mysli – někdo to kdysi přirovnal ke stavění domu z drahého křišťálového skla. Jakmile vás někdo rozptýlí, celé se to začne řítit k zemi a rozbíjet na tisíce kousků.

Tohle je důvod, proč programátoři tak moc nesnáší, když je vyrušíte.

Vzhledem k tak obrovské investici psychických sil prostě nemůžeme začít pracovat, dokud si nebudeme jistí, že budeme mít několik hodin klidu, kdy nás nebude nikdo rušit. Prostě nestojí za námahu vytvářet v hlavě celý abstraktní model problému, když ho někdo za půl hodiny celý zboří.

I pokud si promluvíte s podnikateli, řada z nich vám řekne, že přes den prostě nic neudělají. Neustálé vyrušování, „důležité“ záležitosti a odpovídání na e-maily jim to prostě neumožní. Takže nejvíc opravdové práce udělají právě v noci, když všichni ostatní spí.

Ospalý mozek

Ale i programátoři potřebují spát. Nejsme žádná rasa super lidí, také se cítíme bdělejší během dne. Proč tedy provádíme psychicky nejnáročnější práci, když mozek chce spát, a jednodušší úkoly, když je naše myšlení nejostřejší a nejjasnější? Protože když jsme unavení, jsme lepší programátoři. Podobně jako u Balmerovy křivky, únava nám pomáhá lépe se soustředit, protože když je náš mozek unavený, musí se prostě soustředit! Nemáme pak přebytečnou mozkovou kapacitu, abychom si mohli dovolit ztratit koncentraci.

Připadá mi, že nejméně práce udělám, když vypiji příliš mnoho čaje nebo si dám energetický nápoj ve špatný okamžik. Jsem pak hyperaktivní a v jedné sekundě kontroluji Twitter, v další se dívám na Hacker News a jsem prostě příliš roztěkaný…

Jeden by řekl, že se mi bude lépe pracovat – tolik energie, nekonečné množství energie nastřelené hlavy. Ale místo toho házím sám sobě klacky pod nohy, protože se nedokážu soustředit déle než dvě vteřiny. Když jsem ale unavený jen trošku, sednu si prostě na zadek a programuju. S jemně unavenou hlavou můžu programovat hodiny a hodiny bez jediné myšlenky na Twitter nebo Facebook. Je to jako by internet přestal existovat.

Věřím tomu, že takhle funguje naprostá většina programátorů. Máme prostě příliš kapacity na 80 % úkolů, které máme udělat – upřímně, napsat šťavnatý algoritmus vyžaduje asi 10× méně kódu než vytvořit kolem něj prostředí, ve kterém poběží. I když vytváříte nejpokročilejší strojové učení (nebo tak něco), jaké si umíte představit, hromada práce je jenom obyčejné čištění dat a prezentování výsledků nějakým přehledným způsobem.

A když váš mozek nepracuje na plnou kapacitu, hledá něco, čím by se zabavil. Být unavený nám pomáhá zhloupnout dost na to, aby nás současný úkol dostatečně zabavil.

Zářící obrazovka

To poslední je docela jednoduché. Žmourejte v noci na jasný zdroj světla a váš spánkový cyklus se začne posouvat. Zapomenete, že máte být unavení až do 3 hodiny raní. Potom se vzbudíte v 11 dopoledne a když se blíží večer, prostě nejste unavení, vždyť jste vstávali až v 11!

Časté opakování předchozího postupu vás může doslova přesunout do jiné časové zóny. Zajímavé je, že jakmile si zvyknete na chození do postele mezi třetí a čtvrtou ráno, nemáte tendenci dále ten posun zvyšovat. Nebo možná to jsou jen nějaké biologické budíky, které nás vždy budí, protože společnost se nám snaží vnutit, že jsme odporní flákači, když snídáme ve dvě odpoledne.

Závěr

Programátoři pracují v noci, protože pak nemají časově ohraničené, kdy musí přestat pracovat. To vytváří svobodnější přístup k úkolu, mozek se nesnaží hledat rozptýlení a jasný monitor vás drží vzhůru.

Zdroj via hrebecek.cz

  • Share/Bookmark
NAPSAL Proximity Prague V 09:16
KATEGORIE: Prodigi news